Historie

Je téměř banální konstatovat, že textil provází život člověka, jak dokládá archeologie a historie, odedávna. K tradičním textilním technikám však teprve až druhá polovina 20. století priřadila novou technologii netkaného textilu. Naše země se do této novodobé etapy zapsala vytvořením dvou duležitých center, Brna a Kdyně.Po jisté euforii 60. a 70. let nad možnostmi artprotisu a aradekoru nastala posléze stagnace a zdálo se, že variace práce s textilním rounem jsou již omezeny nebo i vyčerpány. Postupně se však ve Kdyni rodil projekt, k jehož realizaci došlo v letních měsících roku 1994. Vzniklo 1. mezinárodní sympózium netkaných tapisérií zameřené na specifickou technologii aradekoru. Projekt záslužné akce zahrnoval experimentální vytvoření netkaných tapisérií, objektu a textilních tapet. Cílem se stalo výtvarné pojednání vlněných česancu a prástu ve vztahu k tektonice textilního vlákna.Celé náročné pracovní setkání připravila a zajistila textilní výtvarnice Milada Hynková, která mnoho let pracovala jako vedoucí výtvarného ateliéru ve kdynském závodě Elitex, kde také vznikl proplétací stroj Arachné, československý patent, umožňující výrobu netkaných textilií pro ryze technické účely, ale které nabídl i značné využití v umělecké práci. Po zrušení továrního ateliéru bylo Milade Hynkové líto ponechat unikátní technologii nejistému osudu. Podnikla tedy složité přípravné kroky, které vedly nejprve k novému oživení aradekoru a následně pak k uvedenému pracovnímu setkání, z něhož by měla vzniknout tradice a tím i rozšírení znalosti tak výjimecného způsobu práce s textilem.
Technika
1. Vrstvení
Na umělohmotnou textilii nakreslíme základní rozvržení motivu. Pak začneme utváret vlastní textilní tvar – obraz. Klademe k sobě chomáčky vlny, na sebe a přes sebe vrstvy, vykrýváme tak plochu, vzápětí dolaďujeme odstín tenkou vlněnou pavučinkou. Trháme, škubeme, stříháme hmotu vlny, barevné vlny, aby se stala poslušnou, aby byl dodržen a respektován náš záměr, náš výraz.
2. Žehlení
Pak nás uvítá vlhká pára vycházející ze slisovávaných vrstev vlny sežehlovaných přes mokrý hadr a vrstvu novin. S napětím znovu a znovu, trneme, kdy v první fázi hotové, zatím nakladené, pevněji nefixované dílo se překryje plochou tenkého papíru, pak rázným rozhodným pohybem se musí otočit naruby.
3. Prošití
Celý pracovní postup pokračuje prošítím na stroji Arachné, kdy autorem navrstveny a vlnami „namalovaný„ motiv projde rastrem háčku a jehel. Okamžitě po prvním prošití mužete korigovat celý obraz, chybné chomáčky vlny ještě vytrhat, přeožit, opravit, překrýt…
4. Poslední fáze
Na závěr se překryje rubová strana zpevňující jutou a zrychlený chod stroje zaplete vlněná vlákna všemi směry do závěrečné pevnosti a podoby. Výsledkem dokončovacího procesu je vaše barevné textilní dílo, váš nový aradecor. Výslednou práci po krajích zastřihneme, kraje zpevníme prošitím na stroji a zaobroubíme.
Ateliér

Ateliér Aradecoru si za dobu svého trvání i zajímavě zacestoval. Nejdřív to byla malá místnost vzadu u plotu na pokraji továrního pozemku v závodě Elitex ve Kdyni. Později monumentální prostor v podivném nedýchatelném a suchém ovzduší tovární haly…Dnes je této unikátní technice předobře v domečku paní Milady Hynkové, což je místo získané díky Městskému zastupitelstvu Kdyně, které pomohlo zachránit tuto techniku.Od roku 1966 navštevují kdynský ateliér výtvarní umělci (nejen z ČR a SR), aby autorsky realizovali své výtvarné návrhy. Vytvořili zde stovky volných dekorativních závěsných tapiserií, ale i rozměrná monumentální díla, tvořící výzdobu interiéru současné architektury.