Chceme-li hlouběji pochopit a ocenit krásu a půvab vystavených aradekorů Dr. Jany Králové, musíme se alespoň okrajově zmínit o technologii tohoto poměrně složitého výtvarného vyjádření. Neinformovaný návštěvník výstavy si mnohdy plete aradekor (aradecor) s artprotisem a tak rozhodně neuškodí, podíváme-li se na rozdíl mezi těmito oběma technikami trochu blíže.
Artprotis je československý patent, u jehož zrodu stáli v 60. letech minulého století grafici a výtvarníci Jiří Trnka, Antonín Kybal a Alois Fišárek. Jde o netkaný druh tapiserie, kde se na rozdíl od gobelínu, tkaného vlákno po vláknu, pracuje v celé ploše – pokládají se na sebe vrstvy vlny, které lze měnit – a to jde u gobelínu jen velmi těžko. Umožňuje to rychlý přepis skici návrhu na podklad. Vlněná vlákna jsou navíc často průsvitná a dají se dělit i nanášet v různě silných vrstvách – od jednoho či dvou centimetrů, jež vytvoří sytou barvu, až po milimetrové průhledné vrstvy. Nakonec se celá plocha, vytvářená těmito vrstvami, na speciálním stroji zafixuje prošitím k textilnímu podkladu.
Naproti tomu aradekor, který zde vidíme, je moderní textilní technika vytvořená v závodě Elitex ve Kdyni na principu netkané textilie. Vlněnými vlákny se vyskládá, vytvoří výtvarný tvar – obraz. Žehlením se vrstva vlny slisuje a několika násobným prošitím, tzv. projehlováním se vlákna na textilním stroji propletou do pevného jutového podkladu. Základní patent v roce 1966 získal akademický malíř František Šlégl (1921 – 1979), adílčí patent (1990) textilní výtvarnice Milada Hynková.
Aradekor se od artprotisu liší především tím, že výsledný aradekor se skládá ze 3-4 vrstev, lze jej tedy po prvním až třetím zafixování strojem dále upravovat. Zafixování probíhá přichycením vlny na díle zespodu. Artprotis je naproti tomu složen pouze z jedné vrstvy, fixování materiálu probíhá prošitím z vrchu, a je tedy dobře patrné na výsledném díle.
Od roku 1966 navštěvují kdyňský ateliér výtvarní umělci nejen od nás ale i ze zahraničí, aby autorsky realizovali své výtvarné návrhy. Vytvořili zde stovky volných dekorativních závěsných tapiserií ale i rozměrná monumentální díla, tvořící výzdobu interiérů současné architektury soukromých i veřejných prostor..
Ateliér aradekoru za dobu svého trvání i zajímavě měnil svá působiště. Nejdříve to byla malá místnost vzadu u plotu na pokraji továrního pozemku. Později monumentální prostor v podivně nedýchatelném suchém ovzduší tovární haly … Dnes je této unikátní technice předobře v domečku paní Milady Hynkové, což je místo získané díky Městskému zastupitelstvu Kdyně, které pomohlo zachránit tuto techniku.
